Není puget jako puget‘
Už minule jsem vtipkoval při porovnávání esperanta a češtiny a tentokrát v tom budu pokračovat.
Význam slova puget (též pugét) v češtině nemusím představovat.
Ale kdybyste ho ve stejném významu zkusili použít v esperantu, nejspíš by to vedlo ke všeobecnému veselí. Jeho význam totiž je zadeček. 😉
(pugo = zadek; přidáním přípony pro zdrobňování -et- získáme pugeto = zadeček; básnická forma, tj. bez koncovky je puget‘)
Humor máme za sebou a teď ještě trocha osvěty.
Určitě jste si všimli, že obchody s kytkami překypují zbožím bez ohledu na to, jestli v daných končinách a daném ročním období kytky rostou. Jak je to možné?
Jednoduše – dovozem z jiných zemí. Takže jen kvůli chvilkové radosti obdarované osoby tohle zboží cestuje třeba přes půl světa. Určitě si dovedete představit, že množství spálené ropy je větší než malé.
Ale to není všechno! Kytky by samy od sebe nezůstaly krásné až ke koncovému zákazníkovi. Pugetový průmysl si s tím ovšem poradí! Použije:
- chlazení – to představuje další zbytečně propálenou energii,
- chemii – tou se určitě nešetří, protože kytky nejsou určené k jídlu.
Proto až příště půjdete kupovat pugét, mějte prosím na paměti, že radost z něj nemusí převážit jeho negativní dopad na planetu.
Já kytky kupuju jednou, maximálně dvakrát za 10 let.
Mám rád obvyklou i neobvyklou zábavu, takže jsem mistr mozaikář (Mozaikář.cz), designér počítačových her, odborník na rastrové grafické formáty, jazykový korektor ČJ, překladatel, wikipedista a esperantista.